Máte strach z "éček"? Nemusíte...

Když se řekne „éčka“, zhrozíme se. Tohle v našich potravinách určitě nechceme. Ale – víte vůbec, co to tzv. aditiva s označením „E“ vlastně jsou? Je opravdu nutné všechny tak nemilosrdně odmítat?

Každá přídatná látka má své vlastní označení. Například pod číslem E100 se skrývá neškodné žluté barvivo kurkumin, pod označením E101 zase vitamin B2…

Ne každá látka, která se přidává do potravin, je škodlivá. O aditivech jsme mluvili s diabetoložkou PhDr. Karolínou Hlavatou, Ph.D.          

Co to jsou aditiva?

Aditiva (přídatné látky) představují skupinu látek, které se přidávají do potravin za účelem prodloužení trvanlivosti, dosažení požadované barvy, zahuštění, apod. Přítomnost těchto látek ve výrobku musí být uvedena na obale, a to v sestupném pořadí podle toho, kolik je dané látky v potravině obsaženo.

Přítomnost dané látky se zpravidla označuje kódem, který se skládá z písmene E (proto se jim lidově říká „éčka“) a trojmístného čísla. Označení kódem E zároveň znamená, že látka prošla hodnocením své bezpečnosti. Pro použití „éček“ existují velmi přísné normy, které regulují jejich využití a obsah v potravinách.

Proč se do potravin přidávají?

Přídatné látky se dávají do potravin z mnoha důvodů. Jedním z jejich úkolů je ochrana před účinkem mikroorganizmů (tedy ochrana před brzkým kažením potravin), jako ochrana proti žluknutí tuků se přidávají antioxidační látky.

Velkou skupinu aditiv představují látky želírující, zahušťovací a stabilizační, díky kterým si potravina uchovává svou konzistenci a texturu po celou dobu skladování. Pro dosažení požadované chuti, vůně a barvy se užívají ochucovadla a zvýrazňovače chuti. Aditivní látky, jako např. náhradní sladidla a zahušťovadla, se užívají při výrobě potravin určených pro zvláštní výživové účely (př. diabetici, obézní lidé).

Mohou nám být aditiva i prospěšná?

Řada aditivních látek je přírodního původu, příkladem jsou zahušťovadla pektin, agar nebo např. kyselina citrónová, která se zcela běžně vyskytuje v ovoci. Pektin a agar patří do skupiny rozpustné vlákniny, kyselina citrónová je zase antioxidantem.

Takže je to pravda, že se některá „éčka“ běžně vyskytují v přírodě?

Ano. Příkladem je zmíněná kyselina citrónová, pektiny. V přírodě se běžně vyskytují i tokoferoly (vitamin E) a karoteny, které se řadí mezi antioxidační látky.

Z toho je zřejmé, že všechna „éčka“ nemusejí být tak nebezpečná, jak se lidé domnívají…

Za nebezpečná jsou vnímána především laickou veřejností, odborníci považují za větší nebezpečí celkové složení stravy. Jinak samozřejmě pokud si můžu vybrat potravinu bez „éček“, udělám to, což platí především pro děti. U zvlášť citlivých osob mohou aditiva vyvolat nežádoucí reakce, především na bázi intolerance.

 

autor: PhDr.Karolína Hlavatá, Ph.D., diabetoložka

 
Máte strach z éček?
 
ZÍSKANÉ CERTIFIKÁTY
 

 
 
KALMA K.S.
Ostravská 256, 739 25 Sviadnov
Zavolejte pro informace:
+420 558 436 181
Napište nám!
kalma@kalma.cz
 
 
proč právě my? Pozitivní vliv na organismus Potraviny pro bezlepkáře Potraviny pro diabetiky Posilování imunity Snižování krevního tlaku
sledujte nás




KALMA.cz     |     2014     |     Developed by NET sign studio