Historie sóji

Sója, právem nazývaná Orientální královnou luštěnin, Žlutý klenot, Nebeské ptáče, je nejvýznamnější potravinou 21. století, a to tak významnou, že z celosvětového pohledu lze doslova hovořit o nenahraditelné zásobárně bílkovin, zejména pro obyvatele zemí Asie i dalších hustě zalidněných oblastí.

Sója patří mezi luštěniny a pochází z Východní Asie. Podle archeologů byl divoký předchůdce sóji znám již před 25 000 lety. Psané záznamy o pěstování sóji pocházejí z doby před cca 5 000 lety. V Číně jsou sojové boby důležitou potravinou již tisíce let.

V Evropě se sojové boby dostaly do inventáře rostlin počátkem 18. století. Byl to švédský botanik Carl von Linné, který jako první v roce 1737 v jedné holandské zahradě oficiálně vypěstoval sojové boby.Do Ameriky přivezl sóju z Číny obchodník Samuel Bowen v polovině 18. století. Do druhé světové války byla Čína hlavním dodavatelem sojových bobů. Po druhé světové válce se situace dramaticky změnila. Čína odpadla jako hlavní dodavatel a na její místo nastoupily Spojené státy.

Z celosvětové produkce, která je více než 100 milionů ročně vypěstují američtí farmáři více než polovinu, Brazílie 13 milionů, Čína 11 milionů.